Erasmus 2019

Potom, co jsem se vyučila dámskou krejčovou, jsem využila možnosti vydat se ještě jednou na zkušenou do zahraničí. Tentokrát ne na studijní, ale pracovní stáž Erasmus. Chtěla jsem zpátky! A chtěla jsem se toho naučit víc o zátažných pleteninách a šití oděvů z nich. Po předchozí návštěvě pletací dílny a domluvě s profesorkou i mistry jsem na konci září 2019 odjela na tříměsíční stáž na Strzemiński Academy of Fine Arts Łódź.

Jako asistentka v dílně jsem měla jednou týdně výuku se studenty z Erasmu. Mistři neumí anglicky a já jsem si alespoň procvičila odborné pojmy v dalším jazyku. Pak jsem dvakrát týdně spolu s panem Pawlem (starší mistr) učila prvačky. To bylo zase pro změnu v polštině. Vedle pedagogické činnosti jsem pracovala na vlastní kolekci a konzultovala ji s profesorkou Annou Kuźmitowicz.

Navrhování pleteného oblečení je docela zdlouhavý proces. Hledáte vhodnou hrubost a barvu příze, zkoušíte různé kombinace, vzory, hrubost pleteniny, vzorečky různě kombinujete, a nakonec je třeba všechno úplně jinak, než byla první skica na papíře. Je to velmi živý proces a já to miluju!

Snažila jsem se za ty tři měsíce naučit co nejvíc. V dílně jsem trávila maximum času. Ale poučena z minula jsem o víkendech chtěla dohnat poznávání Polska. Jeden víkend jsem jela do Poznaně, další víkend jsem vyrazila s rodinou do Krakova a ve Varšavě jsem byla dokonce dvakrát, protože jsem si ji zamilovala. Také jsem se setkávala se svými přáteli Gosiou a Piotrem a jejich rodinou.

A abych nejela domů s prázdnou, nakoupila jsem si nějaké látky, příze, pletací jehlice a háčky, kůže, ale hlavně nový šicí stroj – overlock.

Na závěr ještě zmíním jednu úžasnou věc, která mi při každé návštěvě ASP vhrne slzy do očí. Po společné výstavě studentů z Erasmu zůstalo na skle nalepené moje motto. Od června 2017. Stále tam je. Jako by tam zůstal kousek mě.