Tady se do příběhu architekty a krejčové přidává ještě další moje profese a vášeň – fotografování. Tomu se věnuji od roku 2007, kdy jsem začala chodit do fotografického kroužku a později jsem ho i vedla. V centru volného času dětí a mládeže jsem dostala nabídku jet na filmový workshop při mezinárodním filmové festivalu ZOOM – Zblizenia v Jelení Hoře. Stala se z toho velká láska ke světu filmu a k Polsku. Od roku 2011 jsem vynechala jen málo ročníků. Naučila jsem se režírovat, stříhat, v dalších letech jsem si vyzkoušela stop motion animaci, kterou jsem později učila své žáky. Ale hlavně jsem poznala spoustu skvělých lidí a několik z nich mohu považovat za opravdové přátele. Osudovým bylo setkání s Gosiou a další rok i s jejím dnes manželem Piotrem – mladým párem z Lodži, polského centra textilního průmyslu.
Když jsem měla možnost vyjet na studijní zahraniční stáž a zjistila jsem, že mezi partnerskými univerzitami je ASP (akademie výtvarných umění) v Lodži, byla to jasná volba. Mohla jsem se tak znovu setkat se svými přáteli, něco se naučit a zlepšit se v polštině. Přihlásila jsem se v roce 2015, ale kvůli administrativní chybě jsem na stáž nemohla. Musela jsem rok počkat. Dokončila jsem bakalářské studium a abych mohla do Polska odjet, rychle jsem udělala přijímačky na Textilní fakultu, která měla také ASP jako partnerskou univerzitu. Následkem toho jsem prošla prvním semestrem oděvního a textilního návrhářství, který mi po technologické stránce byl v budoucnu velmi přínosný, a také jsem na Erasmu musela absolvovat nějaké předměty z tohoto oboru. Před odjezdem na letní semestr 2017 v Lodži jsem ještě netušila, jak významné to pro mě bude.
Comments